Historie mlýna v Samopších ( Bártův – Bilinský – Bylinka )
Má velmi dlouhou a dobře zdokumentovanou historii od středověku až po současnost.
Níže najdete kompletní, strukturovaný přehled všech doložených historických etap.
Středověk až raný novověk (do 1620)
- Mlýn existoval již ve středověku – přesné datum vzniku není známo, ale je doložen v nejstarších soupisech mlýnů.
- 1656: uváděn mlynář Bárta, po němž se mlýn dodnes jmenuje. Mlynář měl povinnosti vůči Sázavskému klášteru – odváděl naturální dávky (kuřata, vepře, houby, oříšky, kmín, předivo).
Novověk (1620–1848)
· Mlýn fungoval nepřetržitě, střídali se mlynáři z rodů Bárta, Bílina, Bilina.
· 1799: doložen mlynář František Bilina.
· 1841: mlynář Josef Bílina. Odtud pochází i označení Bilinský mlýn.
19. století – rozvoj dopravy a modernizace
· Přístupová cesta byla špatná, zboží se muselo vozit až na dnešní železniční zastávku Rataje-předměstí.
· Po vybudování železnice na levém břehu Sázavy mlynář prosadil vlečku k zastávce Samopše.
o Projednáno 1915, dokončeno 1917.
o Zboží se k vlečce převáželo loděmi přes řeku.
· Ve mlýně vznikla malá vodní elektrárna – jedna z prvních v regionu.
První republika (1919–1938)
· 1930: majitelem mlýna byl Josef Gottwald.
· Modernizace dopravy díky vlečce výrazně zvýšila konkurenceschopnost mlýna.
Protektorát a poválečné období (1939–1949)
· Vlečka byla v roce 1942 rozšířena o další budovu.
· Mlýn díky dobrému napojení na železnici obstál i během válečných let.
Komunistické období (1949–1989)
· 50. léta: provoz mlýna byl zrušen.
· Mlýn koupila Vagonka Tatra, která jej využívala jako rekreační objekt.
Po roce 1989 – současnost
· Mlýn je dnes využíván jako sociální zařízení „Dům domácí péče“.
· Objekt je nepřístupný veřejnosti.
Lokalita a základní údaje
· Samopše, okres Kutná Hora
· Čp. 15
· Vodní tok: Sázava
· Typ: mlýn s turbínou vyrábějící elektřinu
· Poloha: samota u lávky přes Sázavu, poblíž železniční zastávky Samopše
Mlýnské technologie (před modernizací)
Původní mlýn měl klasické vybavení:
· Mlýnské kameny – pravděpodobně dva páry.
· Složiště – prostor pro čištění a třídění obilí.
· Šrotovník – zařízení pro hrubé mletí.
· Vysévač – oddělování mouky, krupice a otrub.
· Transmisní hřídele – rozvod mechanické energie z kola/turbíny.
Tento systém byl typický pro mlýny 18. – 19. století.
Elektrifikace a modernizace
Mlýn Samopše je veden jako „mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu“.
To znamená:
· Turbína byla spojena s generátorem.
· Mlýn mohl napájet vlastní provoz i dodávat elektřinu do okolí.
· Mechanický mlýnský provoz byl postupně nahrazen elektrickými motory.
Tato modernizace proběhla pravděpodobně mezi 1910–1930, kdy se v regionu Sázavy elektrifikovalo mnoho mlýnů.
Technické a dopravní stavby
Technologický provoz mlýna byl výrazně ovlivněn:
- Vlečkou z roku 1917, která umožnila dovoz obilí a odvoz mouky.
- Skladovou budovou z roku 1942, která sloužila jako překladiště.
Díky tomu se mlýn stal průmyslovým provozem, nikoli jen lokálním mlýnem.
.
Mlynářské rody
· Bárta – nejstarší doložený rod (1656)
· Bilina – 18. – 19. století
· Gottwald – 20. století
· Bečička – stárek kolem roku 1914
Proč se mlýn někdy nazývá „Bylinka“?
V dostupných zdrojích se jméno Bylinka objevuje pouze jako součást soupisu názvů mlýna, ale není doložené jako samostatné historické jméno. Pravděpodobně jde o lidové nebo chybné označení, které se objevilo při přepisech databází mlýnů.
Shrnutí
Mlýn v Samopši je jedním z nejzajímavějších historických mlýnů na Sázavě – má doloženou historii od středověku, prošel modernizací v době budování železnice, přežil obě světové války, byl znárodněn a dnes slouží jako sociální zařízení. Jeho názvy Bártův, Bilinský, Bílina, Bylinka označují jednu stavbu, jen v různých obdobích podle majitelů.
